Stálá pohotovostní služba zdarma: 800 100 788

“ Advent…“

“ Adventní doba  je spojena s přípravami na Vánoce.“

“ Advent “ – se nazývá doba přípravy na Vánoce…

  • Toto označení pochází z latinského slova „adventus“, což znamená příchod „Ježíše Krista.“
  • “ Doba adventní “ – byla přípravnou dobou na vánoční svátky.
  • Začíná čtvrtou neděli před “ Štědrým večerem “ a vždy trvá do půlnoci dne 24. prosince.
  • Může připadnout na jakoukoli neděli – mezi 27. listopadem až 3. prosincem.
  • Někdy se proto stává, že poslední adventní neděle může připadnout i na “ Štědrý den.“
  • V takovém roce trvá advent vlastně jen tři týdny, i když má čtyři adventní neděle.
  • “ Štědrý večer “ – je předvečer hlavního vánočního svátku.

“ První adventní nedělí “ – začínal liturgický rok.

  • Křesťané totiž odvíjeli čas – od narození Krista.
  • Až do “ třetí adventní neděle “ – byla charakteristickou postní barvou “ temně fialová „.
  • Po “ třetí adventní neděli “ – ji nahradila barva symbolizující radost – “ barva růžová.“

Každá z “ adventních neděl “ – měla své lidové označení:

  • Železná neděle
  • Bronzová neděle
  • Stříbrná neděle
  • Zlatá neděle

Samotné “ vánoční svátky “ začínají dnem “ narození Páně – 25. prosince.“

Více zde: http://www.prirodnienergie.eu/lidove-zvyky/advent/

Navrhují designové hroby, urny a rakve. Jaký je o jejich produkty zájem?

   

Podobně jako jsou svatby osobní událost, rituál i podnikání, mají tyto tři roviny i pohřby. Smrti se dostává větší pozornosti. A s ní také funerálnímu designu.

Milovníci designu mohou stylově žít i tak pohřbívat své mrtvé. Na trhu jsou designové rakve, urny i hroby. Kdo jsou lidé, kteří se funerálnímu designu věnují?

Hrobka s jednotou představ i místa

Architektka a designérka Táňa Kubiková stojí spolu s architektem, sochařem a designérem Otou Černým za projektem Set in stone, zaměřeným na design hrobů. K funerálnímu designu se dostala náhodou, když jí zemřela kamarádka a rozhodla se vytvořit pro ni náhrobek. Pak se přihlásila do soutěže zaměřené na funerální design. To bylo v roce 2015, kdy soutěž pro mladé tvůrce otevřela Správa pražských hřbitovů a tím vzbudila zájem jak o téma funerálního design, tak o pohřbívání obecně. Do soutěže tehdy přišlo 320 návrhů a Táňa Kubiková se umístila na třetím místě s náhrobkem Povídkář.

Postupně se pak Táně začali ozývat první zákazníci, kteří měli o její práci zájem. Nyní, jak říká, se sice ve své práci nevěnuje funerálnímu designu výhradně, ale pracuje v této oblasti pro pár klientů ročně. Mezi mými zákazníky jsou spíše mladší lidé, kolem třiceti až padesáti let, kteří se zajímají o design a nejsou spokojeni s běžnou nabídkou. Hledají něco jiného, dají si s tím práci a při hledání narazí na mě, nejčastěji na internetu, uvádí pro server Podnikatel.cz, který ji zastihl ve vlaku. Konkrétní návrh hrobky či hrobu je pak průnikem představ zákazníků a jejího konceptu, při němž vychází jak z klientských požadavků, tak z konkrétního místa.

Táňa Kubiková žije ve Vídni a mezi Rakouskem a Českem pendluje. Má tedy srovnání, jak vypadají hřbitovy přeshraničních sousedů. Je to podle ní podobné, převažuje masová produkce. Ale zároveň vidím trend, že se s tím něco začíná dělat, říká s tím, že vzhledem k tomu, že náhrobek je větší finanční investice a na desítky let dopředu, bylo by na místě zamyslet se i nad jinou koncepcí celých hřbitovů. V západní Evropě sleduji pokusy vyzkoušet v pohřbívání něco jiného. A i u nás se objevují nové trendy, třeba Les vzpomínek, přírodní hřbitov, kde naopak nejsou náhrobky vůbec žádné, dodává a prozrazuje, co ji v oblasti funerálního designu láká: navrhnout celý hřbitov, který by vypadal úplně jinak než ten klasický.

Urny a chlouba města

Češi a pohřbívání, to je zajímavý paradox. Tak jako během života většinou na estetiku a design příliš nedají, v otázce posledního odpočinku lpí na dokonalé formě čím dál tím víc lidí. Patrné je to především na množství nových produktů, pod kterými jsou podepsaní mladí designéři a které, to je to zásadní, jdou na odbyt. Namátkou je třeba zmínit projekt Romana KvityZuzany Knapkové nebo Lindy Vránové. Každý z této trojice vymyslel urnu, která nejen, že je funkční, ale má i autentický autorský rukopis, krásný tvar, a navíc osobitý nápad, říká k vzestupu funerálního designu Veronika Pařízková, šéfredaktorka webu o designu Czechdesign.cz. Jak připomíná, za první republiky byly hřbitovy chloubou nejednoho oblastního města. Dnes se, zdá se, navrací estetika alespoň v podobě originálních uren, dodává.

Sochaři a architekti začátku 20. století, kteří se funerálnímu designu věnovali, inspirovali v tvorbě uren také Pavlínu a Romana Kvitovi. Právě organizace CZECHDESIGN oslovila sochařku a designéra, aby se přihlásili do zmíněné soutěže Správy pražských hřbitovů. Téma studovali a zjistili, že je zajímá a dává jim smysl. Dnes jsou pro ně urny doplňkem k jejich běžné práci.

Roman Kvita vysvětluje, že každá urna vzniká na míru pro klienta, je osobní a má originální brus. Jak po dvou letech zjistili, nelze je proto vyrábět masově, jejich produkce je spíš v jednotkách kusů. V malých sériích si vždy nechají ve sklárně vyrobit nádoby, zadají výrobu vík, například ze skla nebo dřeva, ale barvu i brus řeší s každým zákazníkem individuálně. Je to velmi osobní proces, lidé mu s námi věnují čas. Tím dostávají i něco navíc, sdílejí s námi své příběhy a nás těší jejich pozitivní zpětná vazba, říká Roman Kvita.

Mezi zákazníky značky Urnyy jsou hlavně lidé, kteří mají trochu jiný přístup k životu, než je úplně běžné. Zajímá je kvalita, ať už v tom, co jedí, jak bydlí – nebo v tom, jak pohřbívají své blízké. Také se vracejí k rituálům. Ať už jsou to svatby, nebo pohřby. Jde jim o to investovat do těchto událostí energii, dát jim něco navíc, obřady prožít opravdově a autenticky. I proto jsou naše urny spíš minoritní záležitost, dodává Roman Kvita. Jako cestu, jak projekt víc rozvíjet, přitom vidí expanzi za hranice, kde je trh možná víc připravený. Vyžadovalo by to však podle něj víc lidské kapacity a investici. Uvažujeme o tom. Ale zatím investujeme jen vlastní kapitál a děláme malé kroky, což nám vyhovuje. Vymysleli jsme třeba nový princip zavírání uren a jiná víka, objasňuje designér.

Na design slyší starší i mladší

Jiří Ďuriš se k designovým rakvím dostal už při studiu průmyslového designu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Hledal tehdy téma pro svou bakalářskou práci a chtěl přijít s něčím originálním. Když mu pak zemřela maminka, rozhodl se pustit do něčeho, co nikdo nedělá – právě do designových rakví. Jeho produkty měly následně ohlas na designových výstavách a on se jim věnoval dál. Chci nabízet alternativu pro lidi, kteří žijí jinak a chtějí i pohřeb pojmout jinak. Budete se asi divit, ale zájem o mé rakve Optimistic Coffin je spíš od starších lidí, i když jsme očekávali mladší, říká po telefonu Jiří Ďuriš.

Na jednu stranu spolupracuje s pohřebními ústavy, na druhou stranu si jeho produkty zákazníci hledají na přímo. A ačkoliv je jeho profesní zájem široký, je grafik, designér, věnuje se interiérům a je také pedagogem, funerální design ho teď vytěžuje v podstatě naplno, a to včetně marketingu a prodeje. Do budoucna uvažuje o tom, že by se rád ubíral cestou komplexnější nabídky, v níž by měl nejen rakve a urny, ale třeba i náhrobky nebo designové parte.

Zájem zákazníků o netradiční funerální zboží potvrzuje Terezie Mixová, jednatelka Pohřební služby Obelisk z Nového Jičína. Lidé se touží odlišit, záleží jim na kvalitě a provedení, i ve službách požadují něco navíc, jinak. Zapojují více své představy, zdaleka již nejsou z úmrtí někoho blízkého tak paralyzováni jako kdysi, uvádí.

Klienti se podle zkušenosti Terezie Mixové i v okamžiku úmrtí někoho blízkého více posouvají k přirozenosti a prožitku. Podle toho volí světlejší barvy, netradiční materiály, jsou ochotní investovat i do designu, výsledný dojem v nich pak přetrvává déle,doplňuje. Takový zájem sleduje spíš u mladších zákaznic a zákazníků, souvisí to podle ní spíš se vzděláním, kulturním a sociálním povědomím než s majetkovými poměry. Přesto ale dodává, že není jednoduché dostat designové rakve nebo parte na trh. Ale je optimistka a věří, že posun půjde rychle kupředu.

Co musíte vyřešit po smrti blízkého, abyste předešli problémům

http://finance.idnes.cz

 

Od pohřbu je sotva pár dní a na stole se začínají vršit složenky a upomínky. Je třeba přepsat elektřinu, zrušit mobilní číslo a internet, zaplatit povinné ručení u auta a mnoho dalšího. Co počká do dědického řízení a co musíte udělat hned, se dozvíte v našem domácím rádci.

1)    Bankovní účty

Nejdříve je potřeba podívat se na bankovní účty. Trvalé příkazy nepočkají. Jak přijde dvacátého v měsíci, banka si strhne smluvený obnos. Ale kolik je vlastně teď na kontu peněz a jak získat heslo k účtu?

„Přístup k účtu mají jenom ti lidé, kteří mají právo s ním nakládat. Práva musel udělit majitel účtu na podpisovém vzoru daným osobám ještě před svou smrtí. Pokud se tak nestalo, budou mít k němu přístup až po skončení dědického řízení,“ říká Kristýna Havligerová z České spořitelny.

Pokud odchází z účtu SIPO nebo jiné důležité trvalé platby, není jiná rada, než na účet převést takovou částku, aby se z ní daly příkazy uspokojovat. „Jakmile se jako banka dozvíme o úmrtí majitele účtu, zastavíme jeho poplatkování. U trvalých příkazů zkontrolujeme, zda je jejich platnost omezena na dobu života majitele. Pokud ano, pak je zrušíme. V opačném případě by měli pozůstalí na účet vložit takový objem peněz, aby trvalé příkazy odcházely,“ radí Petra Kopecká z Raiffeisenbank.

Pokud nebude na kontě dostatečný zůstatek, platby přestanou odcházet a domácnost se začne zadlužovat. Vzhledem k tomu, že dědické řízení, pokud jde vše hladce, trvá několik měsíců, je potřeba počítat zhruba s půlroční částkou na trvalé příkazy. Až do vyřízení pozůstalosti nemůžete podobně jako s účtem disponovat ani s akciemi, dluhopisy nebo bezpečnostní schránkou po zesnulém.

Stává se, že banka zmrazí účet i tomu, kdo byl spolumajitelem konta se zemřelým. „Banka hledí na takový účet jako na pozůstalost a nedovolí žádné nakládání s kontem až do vyřízení dědictví,“ říká pražská advokátka Alexandra Floriánová.

2) Majetek po zesnulém

Opatrně si musí pozůstalý počínat také v péči o dům nebo auto, které měl ve společném jmění se zemřelým manželem. „Ačkoliv se lidé obvykle domnívají, že věci pořízené za trvání manželství patří automaticky pozůstalému manželovi a ten je může bez dalšího užívat, není tomu tak. Nejprve je ohledně těchto věcí nutné provést vypořádání společného jmění manželů, které smrtí druhého z manželů zaniklo,“ vysvětluje advokátka Floriánová.

Obecně se vychází z rovných podílů obou manželů. „Obvykle manžel tyto věci využívá, ale musí mít na paměti, že teprve v rámci dědického řízení bude určeno, komu věci náleží,“ upozorňuje advokátka.

O auto tak pozůstalý musí nejen pečovat, ale také jej řádně platit. „V případě smrti pojištěného dochází sice k zániku pojištění, ale existují výjimky. Například povinné ručení, kde práva a povinnosti z pojištění zesnulého vlastníka vozidla přecházejí na dědice,“ říká Václav Bálek z Allianz pojišťovny a dodává: „Nemá-li o to zájem, může to pojišťovně do 30 dní oznámit a pojištění pak zanikne ke dni úmrtí plátce.“

Obecně platí, pokud přijde jakákoli upomínka, výroční dopis a podobné listiny na adresu zesnulého, je třeba vzít úmrtní list a jít informovat úřad. Díky tomu pak pojišťovna či jiný úřad zastaví poplatky.

     3) Důchod: datum smrti rozhoduje

Po výdajích na pohřeb a zamezení přístupu k některým účtům se někteří pozůstalí mohou dostat do finančních potíží, a tak je třeba udělat si domácí účetnictví. Například si zkontrolovat, jestli můžete počítat tento měsíc ještě s důchodem po zemřelém, nebo jestli ho dokonce nebudete muset vracet.

Je zřejmé, že úmrtím penzisty nárok na důchod zaniká. Důchody se ale vyplácejí dopředu. Pro to, jestli máte ještě tento měsíc na důchod nárok, je potřeba vědět, kdy měl důchodce den splatnosti.

Příklad:Penzista měl splatnost svého starobního důchodu každého 12. dne v měsíci. „Když zemřel například 13. září, důchod vyplacený 12. září Česká správa sociálního zabezpečení už nepožaduje zpět. Pokud by však zemřel již 10. září, důchod, který mu už byl mezitím připsán na účet, mu nenáleží,“ říká Renáta Provazníková z České správy sociálního zabezpečení. A tak sociální správa jej bude vyžadovat zpět.

Na její žádost jí částku vrátí z účtu přímo banka (pokud je tam dostatek peněz), nebo pozůstalý, který má ke společnému účtu se zemřelým přístup. V opačném případě jej pak správa bude vyžadovat po manželovi či manželce, pokud jim vznikl nárok na vdovecký důchod, nebo rodičích či dětech, kteří žili se zemřelým ve společné domácnosti. „Pokud důchod vrátit nelze, považuje se to za dluh, který se vypořádává v dědictví,“ vysvětluje Provazníková.

     4) Jak na přepis energií

Nejlepší kontrolu nad domácím účetnictvím budete mít, když si necháte přepsat energie či jiné služby vztahující se k vaší domácnosti na sebe. Neuděláte chybu, ani když v domácnosti nežijete. Naopak získáte přesný přehled, jaké dáváte zálohy a kolik popřípadě dlužíte. Můžete tak rychle reagovat, než se pohledávka navýší třeba o úroky.

„Přepis po zemřelém provádíme na základě úmrtního listu, není potřeba čekat na výsledek dědického řízení,“ říká Linda Ešková z energetické společnosti Inoggy. Pro přepis je potřeba vyplnit čestné prohlášení, ke kterému příbuzný zemřelého dokládá kopii úmrtního listu a doklad o dědickém řízení.

V případě, že pozůstalí chtějí ukončit smlouvu s energetickou společností, přikládají k žádosti také kopii úmrtního listu. „Při ukončení smlouvy je vždy provedeno konečné vyúčtování, které zasíláme na jméno a adresu, které si příbuzní do formuláře uvedou,“ poznamenává Vladimír Vácha z energetické společnosti EON. Případný doplatek či přeplatek pak řeší s právoplatnými dědici.

   5) Mobil, který už nezazvoní

Od dalšího měsíčního poplatku si ulevíte tím, že zrušíte mobilní číslo zemřelého. Ani v tomto případě nemusíte čekat na dědické řízení, zrušit jej můžete prakticky ihned na kterékoli pobočce příslušného operátora. „Je třeba předložit jakýkoliv úřední dokument prokazující úmrtí,“ říká Kateřina Mikšovská ze společnosti O2.

Nemusíte tedy čekat ani na vydání úmrtního listu, stačí List o prohlídce zemřelého, který vám dal lékař. „Úmrtím zákazníka je smlouva ukončena. Ke zrušení služby dojde ihned po oznámení, a to bez účtování paušálního odškodnění nebo smluvní pokuty,“ doplňuje Mikšovská.

Pokud si domácí internetové připojení nebo digitální televizi chcete ponechat, je třeba na prodejně vyplnit formulář Čestné prohlášení dědice.

Rozhlasové a televizní poplatky lze odhlásit na internetovém formuláři na stránkách České televize a Českého rozhlasu. Pokud je však zemřelý platil prostřednictvím služby SIPO, lze změny nahlásit na kterékoli pobočce České pošty.

     6) Puška a zbrojní pas

Zemře-li v rodině myslivec nebo jiný držitel zbraně, mají jeho nejbližší další povinnost. Musí oznámit úmrtí držitele zbrojního průkazu a zbraní policii. Navíc zbraně nemohou jen tak bezprizorně zůstat doma.

„Pozůstalí mají několik možností. Zbraně si může vzít do úschovy jiný držitel zbraní, tedy třeba kamarád myslivec. Uschovat je může také podnikatel v oboru zbraní a střeliva. Nebo je mohou zanést na policii,“ říká Bohumil Malášek z jihomoravské policie.

Ale pozor, pokud nemáte zbrojní průkaz, nemůžete jen tak loveckou pušku naložit do auta a odvézt na policii. „Nejlépe bude kontaktovat oddělení policejní evidence zbraní a to zajistí převzetí zbraně,“ radí Malášek. Policie pak vyrozumí notáře, který pozůstalost projednává. „Nový nabyvatel zbraně ji musí zaregistrovat, pokud má zbrojní pas. Pokud ne, může si ho udělat nebo zbraň prodat,“ říká policista.

     7) Pozůstalostní důchod

Důchody vdovské, vdovecké a sirotčí náleží manželce, manželovi nebo nezaopatřeným dětem. O důchod je třeba žádat. Žádost se podává na okresní správě sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště. V Praze na kterékoliv pobočce Pražské správy sociálního zabezpečení a v Brně na pracovištích Městské správy sociálního zabezpečení.

Žadatel musí předložit občanský průkaz, oddací list a úmrtní list. Pokud zesnulý nepobíral důchod, předkládají se jeho doklady o studiu, vojně, péči o dítě, zaměstnání či evidenci u úřadu práce, které nemá ČSSZ ve své evidenci (tj. zpravidla ty doklady týkající se zesnulého, které se předkládají k žádosti o starobní důchod).

Pokud je osiřelé dítě studentem, musí k žádosti přiložit i doklad o studiu, nejlépe s datem předpokládaného ukončení studia. „Pozůstalí si někdy neuvědomí, že po zemřelém mají nárok na důchod. Přitom žádost o důchod mohou podat i později, protože důchod je možné přiznat i se zpětnou platností až pět let,“ dodává Renáta Provazníková z České správy sociálního zabezpečení.

     8) Peníze z pojistky

Obecně je vždy potřeba doložit smrt pojištěného úmrtním listem. Podrobnější informace podle druhu pojistky pak bude pojišťovna vyžadovat v případě, že s úmrtím pojištěného je spojeno pojistné plnění – životní, úrazové, pojištění nemoci apod.

Pojišťovně oznamte úmrtí co nejdříve. Je totiž třeba pamatovat na lhůtu, po jejímž uplynutí se právo na výplatu peněz promlčí. Její délka závisí na příslušném druhu pojištění. V případě životní pojistky je promlčecí lhůta deset let. Tedy do deseti let od úmrtí pojištěné osoby může oprávněná osoba vznést nárok na pojistné plnění z hlavního životního pojištění pro případ smrti.

     9) Jak postupovat, když zemře podnikatel

Na České správě sociálního zabezpečení není třeba úmrtí poživatele důchodu hlásit, udělá to za vás matrika. Pokud zemře osoba samostatně výdělečně činná, není potřeba za ni dál platit zálohy na důchodové, případně nemocenské pojištění. Dědicové mohou následně uhradit případné nedoplatky pojistného a po ukončení dědického řízení mají nárok na vrácení případného přeplatku pojistného.

Přehled o příjmech a výdajích není nutné správě sociálního zabezpečení předkládat. „Podání Přehledu je však vhodné tehdy, když výše vyměřovacího základu a doplacení pojistného může ovlivnit nárok na pozůstalostní důchod,“ radí Renáta Provazníková z ČSSZ.

I ve zdravotní pojišťovně a na Finančním úřadu nahlásí úmrtí pojištěnce matrika. „Zemře-li podnikatel, osoba spravující pozůstalost, tedy dědic, správce pozůstalosti, je povinna podat řádné daňové tvrzení do tří měsíců ode dne úmrtí zůstavitele, a to za část zdaňovacího období přede dnem jeho smrti,“ říká Oldřich Tichý ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Za období ode dne smrti zůstavitele do doby skončení řízení o pozůstalosti podá správce pozůstalosti daňové přiznání do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti. To stejné platí pro podání daňového přiznání na finančním úřadě.

„Zemřel-li poplatník v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání, aniž by ho podal, podává daňové přiznání za zemřelého správce pozůstalosti, přičemž lhůta pro podání daňového přiznání se prodlužuje o dva měsíce,“ doplňuje Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství.

Autor: Bohdana Jarošová

 

Sluneční kříž. Hřbitov v krajinářském parku v Dolních Břežanech

Nový břežanský hřbitov je ojedinělou realizací svého druhu, kterou lze nazvat krajinářským parkem se hřbitovem nebo hřbitovem v krajinářském parku. Není solitérem, nýbrž je součástí komponované krajiny navazující na obec a Břežanské údolí. Koncept reaguje na historické osídlení Dolních Břežan od Keltů přes Slovany až po křesťanství. Základní kompozici tvoří lipová alej ve tvaru kříže, uprostřed se čtyřmi duby, posvátnými stromy Keltů. Střed je lemován kruhovými kamennými zdmi doplněnými tvarovanými habrovými stěnami. Kompozice odkazuje na symboliku slunečního (keltského) kříže jako jednoho z nejstarších symbolů naší civilizace.

Architekti Zdenek Sendler a Radka Táborová představili v Dolních Břežanech u Prahy alternativní koncepci současného hřbitova. Území, které zčásti přiléhá ke zdejší obytné zástavbě, nepovažovali za nutné uzavřít neprostupnou zdí, naopak rozevřeli prostor hřbitova do okolní krajiny. Přestože je nové pohřebiště jasně definováno, nevytváří zde architekti konvenční cézuru mezi světem živých a světem mrtvých. Díky takto netradičnímu přístupu proto nestvořili pouze nové architektonické formy, ale doslova připravili půdu k přehodnocení vztahu naší společnosti ke smrti.

Výchozí ideou se jim stal záměr propojit hřbitov teritoriálně s jeho širším okolím a duchovně s bohatou minulostí dané lokality jižně od Prahy. Hřbitov, pojatý jako středobod parku, z principu popírá základní schéma, kdy mrtvé musela od živých striktně oddělovat zeď. Zdenek Sendler a Radka Táborová nabourali zažitou konvenci a hřbitov uvolnili, když ho vsadili do zeleně jako přirozené srdce parku. Téma zdi přitom rozvinuli do systému soustředných prstenců z pečlivě vyskládaných kamenných zídek, které se stávají spíše vizuální navigací navádějící příchozí k jednotlivým brankám hřbitova. Vnější kruh totiž není nutně celý kamenný, ale je doplněn transparentním plotem, který časem splyne se zelení.

https://www.era21.cz/cs/clanky/clanky/2017-10-31-slunecni-kriz-hrbitov-v-krajinarskem-parku-v-dolnich-brezanech/

The gallery was not found!

Čech vymyslel projekt digitálních náhrobků, fotky a videa v cloudu mají zlepšit vzpomínání na zesnulé

Tomáš Studeník je známý především díky organizaci debatních večerů FuckUp Nights, kde více či méně známé osobnosti hovoří o svých neúspěších. Jeho dalším projektem je Život po životě, který před třemi lety založil s vizí vytvořit unikátní vzpomínkové profily. Díky destičkám s QR kódem je možné sdílet nebožtíkovy fotografie, videa a další dokumenty v cloudu.

Přivedlo ho to na myšlenku, že hroby by nemusely být jenom urny a chladné kameny se jménem, které čas od času doplní zmínka o povolání zesnulého nebo citát na rozloučenou. „Doba se mění a my máme možnost sem dostat mnohem víc informací, které se na kámen nevejdou. A pohřbení už nemusí být jen anonymní náhrobky,“ pokračuje Studeník.

Zároveň prý poslední dobou roste zájem o genealogii, lidé si nechávají zpracovávat rodinné stromy a zajímají se, odkud vlastně přišli. Když člověk přijde ke staré hrobce své rodiny, často už ani neví, kdo v ní vlastně leží. „To je obrovská škoda. Chtěl jsem proto najít možnost, jak posbírat historické rodinné artefakty a nasdílet je do cloudu, aby bylo všechno pohromadě a lidé mohli své vzpomínky navzájem sdílet.“

Takovým způsobem vznikl první digitální náhrobek, dnes už jich má Tomáš Studeník na kontě přes dvě stovky. „Je to malá mramorová destička s unikátním QR kódem, která se nechá kamkoliv přilepit, třeba právě na náhrobek a jednoduše se naskenuje přes jakýkoliv smartphone. Následně se zobrazí všechny nahrané informace…

https://ego.ihned.cz/c1-66055050-jak-zit-po-zivote-cech-vymyslel-projekt-digitalnich-nahrobku-fotky-a-videa-v-cloudu-maji-zkvalitnit-vpominani-na-zesnule

 

I smrt lze prožít stylově.

  • Pro mnohé nedotknutelné téma smrti, respektive toho, co následuje po ní, může mít svou lidštější tvář.
  • Okamžiky, které většinu lidí děsí, lze díky pohřebním inovátorům prožít i bez stresu. A dalo by se říct dokonce uvolněně.

S prolamováním tabu v různých sférách života Čechů přišla chvíle i na pohřebnictví. Představíme vám několik progresivnějších přístupů v této jinak velmi konzervativní oblasti. Můžete si například sestavit seznam posledních přání na webu Mojesmrt.cz. Nebo si u firmy Parteo objednat „trochu jiné parte“, s originálním designem, vysokou estetikou a kvalitou tisku, s individuálním rozměrem, který odpovídá duchu té které rodiny. Barevnější alternativu k poněkud monotónnímu typu rakví zas můžete zvolit díky designérovi Jiřímu Ďurišovi a jeho produktu nazvanému Optimistic coffin.

„Obřad je dobrý, když i člověku, který zesnulého neznal, začne dotyčný chybět,“ říká jedna ze zakladatelek organizace Ke kořenům Monika Suchánska. Sdružení před pěti lety založilo spolu se Správou pražských hřbitovů první český přírodní hřbitov. V Lese vzpomínek, jak jej nazvali, je možné uložit popel zemřelých ke kořenům stromů.

To bylo jen několik možností, při nichž lze o smrti a posledním rozloučení s těmi nejbližšími přemýšlet v osobnějším, hlubším rozměru. Celková situace je však daleko prozaičtější. Například v českém hlavním městě je zhruba 90 procent zemřelých zpopelněno, přičemž polovina kremací proběhne bez obřadu. V celorepublikové statistice je to pak přibližně třetina.

„Všechno se točí okolo peněz,“ poznamenává Ladislav Kopal, předseda Sdružení pohřebnictví v ČR. „Lidé to berou jako záležitost, kterou musí zařídit, a polovina z nich chce pohřeb udělat co nejlevnější. Zmizela veškerá úcta.“ Tento přístup se ale podle něj postupně mění. A ředitel Správy pražských hřbitovů Karel Kobliha dodává: „Kdokoli se bude chtít se zesnulým rozloučit na úrovni, ať už půjde o klasický obřad, nebo o nějakou alternativu, budeme to jedině podporovat. Čím víc možností rozloučení bude na výběr, tím lépe.“

 

Celý článek si můžete přečíst zde:

https://archiv.ihned.cz/c1-66050790-i-posledni-rozlouzeni-lze-prozit-stylove-pohrebni-inovatori-nabizi-webove-posledni-prani-designove-parte-nebo-barevnejsi-rakve

Asociace poradců pro pozůstalé – Jsme na zármutek s Vámi…

Asociace poradců pro pozůstalé (APPP ) je zapsaný spolek, který sdružuje profesionální poradce pro pozůstalé s cílem pracovat společně na rozšiřování a zkvalitňování nabízených služeb truchlícím klientům. Snaží se rovněž o vytváření společenského klimatu usnadňujícího životní situaci pozůstalých. Nabízí prostor pro otevřenou diskusi o otázkách souvisejících s umíráním a smrtí.

Jako poradci pro pozůstalé poskytují své služby všem, kteří prožili očekávanou, ale i náhlou ztrátu blízkého člověka nebo pečují o umírajícího. Nabízí pomoc tam, kde smutek není z nejrůznějších důvodů přijímán.

Potřebujete-li poradenské služby poradce pro pozůstalé z našeho okolí, volejte prosím

Andreu Radomskou 606 479 924, anebo ji kontaktujte na emailu: poradna@zivotastrom.cz

 

http://poradci-pro-pozustale.cz/

Copyright © 2020 Pohřební služba OBELISK | Design lukasfrei.cz