Měsíc: Květen 2017

Pokud v době úmrtí nejsou známi příbuzní zemřelého, musí jeho pohřeb vypravit i zaplatit obecní úřad. Náklady však může později vymáhat na případných dědicích. Na redakci se se svým dotazem obrátil čtenář, který byl jako vzdálený příbuzný při neexistenci jiných dědiců předvolán k notáři k projednání dědictví po zemřelém prastrýci. „Teprve až notář mě informoval, že když příbuzný zemřel, nebyl nikdo, kdo by mu vypravil pohřeb. Proto obřad zařídil a náklady zaplatil místní obecní úřad. Překvapilo mě ale, že obec, která pohřeb obstarala bez mého vědomí, teď po mně chce v dědickém řízení úhradu těchto nákladů, přitom jsem neměl možnost ovlivnit výši nákladů pohřbu. Musím tyto náklady obci zaplatit?” zeptal se čtenář. Postup obce byl v souladu se zákonem o pohřebnictví „Stanovený postup je standardní a v souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů. Ten stanoví přísně lhůty, ve kterých je nutno se postarat o pohřeb. Proto se může stát, že se nepodaří zjistit příbuzné zemřelého, zejména těch, kteří s ním nejsou v pravidelném kontaktu,” uvedl právník Jan Dubenský. Pokud se tedy nepodaří včas najít osobu, která by se o pohřeb postarala, přechází tato povinnost na obec, ve které k úmrtí osoby došlo. Ta má poté právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na pohřbení uplatňovat vůči dědicům zemřelého. „Zpravidla lze těžko předpokládat, že jde o nějak finančně nadhodnocené náklady, ale máte právo, aby vám byly doloženy. Jako případný dědic si však musíte rozmyslet, zda přijmete dědictví, které může být i předlužené. K tomu slouží soupis majetku; o právu na jeho vyhotovení vás notář seznámí. Pokud je dědictví předlužené a vy byste dědictví přijal, přecházely by na vás dluhy v plném rozsahu,” upozornil Dubenský. Dodal, že se jedná i o dluhy, které mohou být vyšší než samotné dědictví. Proto můžete v takovém případě dědictví odmítnout a obec pak po vás nemůže v dědickém řízení stanovenou úhradu za náklady pohřbení chtít.

www.novinky.cz

Dědické řízení a dědické poplatky

Jako dědické poplatky lidé chápou odměnu notáři v dědickém řízení. Státu se žádné poplatky neodvádějí (kromě toho, že notář musí ke své odměně účtovat DPH). Dědická daň byla zrušena.

Notář vyřizuje dědictví z pověření soudu a odměna notáře jako soudního komisaře za vyřízení pozůstalosti je stanovena vyhláškou.

Odměna notáře vychází z hodnoty majetku zůstavitele

Základem výpočtu odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o pozůstalosti je obvyklá cena zůstavitelova majetku (suma aktiv), který se stal předmětem řízení o pozůstalosti. Vyhláška stanoví, že odměna notáře činí nejméně 600,- Kč. Z prvních 100 000,- Kč činí odměna notáře 2%, od 100 000,- do 0,5 mil. Kč 1,2 % a se zvyšující se částkou dále procento klesá.  Pokud notář zastaví dědické řízení z důvodu, že majetek v dědictví je jen nepatrné hodnoty, pak odměna notáře činí 400,- Kč a tuto odměnu platí notáři soud. Na odměně notáři se dědicové podílejí v poměru majetku, který zdědili. Pokud někdo z dědiců odmítnul dědictví a nebo v dědické dohodě nic z dědictví nepožadoval, odměnu notáři platit nebude.

Hotové výdaje notáře v dědickém řízení

Kromě odměny dle vyhlášky notář účtuje ještě tzv. „hotové výdaje“. Jde například o poplatky notářské komoře za zjištění v centrální evidenci závětí – zda je či není evidována závěť a zda je či není evidována listina o správě dědictví  ( 2 x 50,- Kč ). Pokud je lustrování pozitivní, pak příslušný notář, který má závěť nebo listinu o správě dědictví ve své úschově, provede „prohlášení závěti“ případně „prohlášení listiny o správě dědictví“. Tyto úkony uhradí notář, který vyřizuje pozůstalost a účtuje je jako své hotové výdaje. K odměně notáře je nutno připočíst  DPH (notáři jsou povětšinou plátci DPH).

Na obvyklé ceně majetku se lze dohodnout s notářem

Ke zjištění obvyklé ceny zůstavitelova majetku bude potřeba znalecký posudek tehdy, pokud se dědicové na ocenění aktiv pozůstalosti neshodnou. V takovém případě ustanoví notář znalce na náklady dědiců. Je-li mezi dědici shoda, je možno stanovit hodnotu aktiv souhlasným prohlášením dědiců, přičemž se použijí podpůrné nástroje – posudek realitní kanceláře, porovnání nabídek na realitních serverech atp.

Pro prvotní orientaci poslouží tabulka odměny notáře:

Jak probíhá dědické řízení

Pokud potřebujete notáře, můžete si vybrat kteréhokoliv notáře a to i mimo Váš region. Jiná situace nastává v případě dědictví. Zde vystupuje notář jako soudní komisař a má k vyřízení dědictví pověření soudu. Jinými slovy, jakmile přijde na soud oznámení z matriky, že zůstavitel zemřel, soud přidělí spis konkrétnímu notáři a to na základě tzv. dědického rozvrhu.

Dědický rozvrh je vlastně soubor pravidel stanovený vždy na období kalendářního roku, kde je upraveno, jakým způsobem bude určen notář. Používá se buď princip územní podle místa trvalého bydliště zůstavitele a dále i kombinace principu časového ( pořadové číslo dne v měsíci atp. ).

Předběžné šetření

Notář sám osloví dědice a to zpravidla tak, že pozve vypravitele pohřbu na jednání, kterému se říká předběžné šetření. Účelem tohoto jednání je zjistit, kdo jsou dědicové ze zákona, zda existuje závěť, jaký zanechal zůstavitel majetek atd. Informace z předběžného šetření jsou jen orientační, notář  sám zjištuje potřebné skutečností.

Prvním krokem notáře je zpravidla dotaz do centrální evidence závětí, kterou vede Notářská komora ČR. Pokud v této evidenci zjistí, že závěť existuje ve formě notářského zápisu a nebo holografní závěť byla uložena do úschovy k některému z notářů, pak takový notář je obeslán žádostí, aby provedl „prohlášení závěti“ – t.j. aby vystavil „Protokol o zjištění stavu a obsahu závěti“ a tento neprodleně zaslal notáři, který vyřizuje dědictví. Pokud žije manžel zůstavitele, pak se dále zkoumá, zda manželé měli uzavřenu manželskou smlouvu. Okruh dědiců notář zjišťuje z centrální evidence obyvatel. Ke zjištění stavu majetku zůstavitele ke dni úmrtí notář provádí výpisy z katastru nemovitostí. Osloví rovněž dotazem příslušné banky a úřady, aby zjistil veškerá aktiva a pasiva dědictví. Pokud je účet u banky veden na jméno zůstavitele, banka zpravidla na základě dotazu účet zablokuje a k dalšímu nakládání s nim potřebujete pravomocné dědické usnesení. To získáte až poté, kdy notář pozve všechny dědice, projedná s nimi dědictví a vydá závěrečné usnesení. Usnesení je možno vydat osobně nebo zaslat poštou. Proti usnesení je možno se odvolat. Teprve až uběhne patnáctidenní lhůta k odvolání a nebo pokud se všichni účastníci vzdají práva odvolání, nabude usnesení právní moci.

Zastavení dědického řízení

V některých případech ovšem může být dědické řízení zastaveno. Je tomu tak tehdy, pokud zůstavitel zanechal jen majetek nepatrné hodnoty. Tento majetek nepatrné hodnoty je vydán zpravidla vypraviteli pohřbu s jeho souhlasem. Vydání majetku nepatrné hodnoty není považováno za převzetí dědictví a proto s ním nemůže být spojován žádný závazek vůči věřitelům při předluženém dědictví. Praxe notářů je taková, že pokud notář dědické řízení zastaví, pak již neprovádí žádné úkony ke zjišťování okruhu dědiců a proto ani dědice nezve k dědickému řízení. Může se tak stát, že některý z dědiců se nedozví o smrti zůstavitele. Závětní dědic je však informován vždy – tedy i v případě zastaveného dědického řízení.

Plná moc k zastupování v dědickém řízení

V dědickém řízení je možno se nechat zastupovat. Pokud jsou dědicové ve shodě, může vše vyřídit jeden z nich na základě plné moci od ostatních dědiců.  Formulář plné moci Vám zpravidla poskytne notář. Můžete ovšem také použít námi připravený vzor:  Plná moc k zastupování v dědickém řízení