Autor: webagent

Po úmrtí manžela nebo manželky nemusíte mít vždy nový OP.  Je to nutné  jen v případě,  kdy máte ve stávajícím OP uvedený i rodinný stav – vdaná/ženatý. O vydání nového OP žádejte na příslušném úřadě do 15 pracovních dnů od obdržení úmrtního listu manžela/manželky.

Podrobné informace pro Nový Jičín a okolí:

Adresa, kde žádat o OP: Městský úřad Nový Jičín, Divadelní 1 – Odbor správních činností – 1. patro

Telefon: 556 768 210, 556 768 321, 556 768 322

Úřední hodiny:

Po, St : 8-11, 12-17

Út, Čt : 8-11, 12-14

Doklady:

-rodný list, úmrtní list

– původní občanský průkaz anebo Doklad o státním občanství

– fotografii- pořizuje úředník při podání žádosti

Informace pro imobilní občany:

I pro občany, kteří se z vážných zdravotních důvodů nemohou dostavit na úřad a potřebují si vyřídit občanský průkaz, máme řešení. Úředník MěÚ Nový Jičín navštíví žadatele přímo v místě pobytu (v obci v jeho správním obvodu), pořídí obraz jeho obličeje a podpis na pracovní žádosti. Další zpracování žádosti je již prováděno na úřadě bez přítomnosti občana. Vyhotovený občanský průkaz je občanovi stejnou cestou osobně předán. V případě potřeby, volejte výše uvedená čísla.

Podrobné informace pro Hranice a okolí:

Adresa, kde žádat o OP: Městský úřad Hranice, Zámecká 118 – Odbor vnitřních věcí – dveře č.221

Telefon: 581 828 551, 581 828 555

Úřední hodiny:

Po, St : 8.00-11.30, 12.30-17.00

Út, Čt : 8.00-11.30, 12.30-14.30

Doklady:

-rodný list, úmrtní list

– původní občanský průkaz anebo Doklad o státním občanství

– fotografii – pořizuje úředník při podání žádosti

Pokud v době úmrtí nejsou známi příbuzní zemřelého, musí jeho pohřeb vypravit i zaplatit obecní úřad. Náklady však může později vymáhat na případných dědicích. Na redakci se se svým dotazem obrátil čtenář, který byl jako vzdálený příbuzný při neexistenci jiných dědiců předvolán k notáři k projednání dědictví po zemřelém prastrýci. „Teprve až notář mě informoval, že když příbuzný zemřel, nebyl nikdo, kdo by mu vypravil pohřeb. Proto obřad zařídil a náklady zaplatil místní obecní úřad. Překvapilo mě ale, že obec, která pohřeb obstarala bez mého vědomí, teď po mně chce v dědickém řízení úhradu těchto nákladů, přitom jsem neměl možnost ovlivnit výši nákladů pohřbu. Musím tyto náklady obci zaplatit?” zeptal se čtenář. Postup obce byl v souladu se zákonem o pohřebnictví „Stanovený postup je standardní a v souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů. Ten stanoví přísně lhůty, ve kterých je nutno se postarat o pohřeb. Proto se může stát, že se nepodaří zjistit příbuzné zemřelého, zejména těch, kteří s ním nejsou v pravidelném kontaktu,” uvedl právník Jan Dubenský. Pokud se tedy nepodaří včas najít osobu, která by se o pohřeb postarala, přechází tato povinnost na obec, ve které k úmrtí osoby došlo. Ta má poté právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na pohřbení uplatňovat vůči dědicům zemřelého. „Zpravidla lze těžko předpokládat, že jde o nějak finančně nadhodnocené náklady, ale máte právo, aby vám byly doloženy. Jako případný dědic si však musíte rozmyslet, zda přijmete dědictví, které může být i předlužené. K tomu slouží soupis majetku; o právu na jeho vyhotovení vás notář seznámí. Pokud je dědictví předlužené a vy byste dědictví přijal, přecházely by na vás dluhy v plném rozsahu,” upozornil Dubenský. Dodal, že se jedná i o dluhy, které mohou být vyšší než samotné dědictví. Proto můžete v takovém případě dědictví odmítnout a obec pak po vás nemůže v dědickém řízení stanovenou úhradu za náklady pohřbení chtít.

www.novinky.cz

Dědické řízení a dědické poplatky

Jako dědické poplatky lidé chápou odměnu notáři v dědickém řízení. Státu se žádné poplatky neodvádějí (kromě toho, že notář musí ke své odměně účtovat DPH). Dědická daň byla zrušena.

Notář vyřizuje dědictví z pověření soudu a odměna notáře jako soudního komisaře za vyřízení pozůstalosti je stanovena vyhláškou.

Odměna notáře vychází z hodnoty majetku zůstavitele

Základem výpočtu odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o pozůstalosti je obvyklá cena zůstavitelova majetku (suma aktiv), který se stal předmětem řízení o pozůstalosti. Vyhláška stanoví, že odměna notáře činí nejméně 600,- Kč. Z prvních 100 000,- Kč činí odměna notáře 2%, od 100 000,- do 0,5 mil. Kč 1,2 % a se zvyšující se částkou dále procento klesá.  Pokud notář zastaví dědické řízení z důvodu, že majetek v dědictví je jen nepatrné hodnoty, pak odměna notáře činí 400,- Kč a tuto odměnu platí notáři soud. Na odměně notáři se dědicové podílejí v poměru majetku, který zdědili. Pokud někdo z dědiců odmítnul dědictví a nebo v dědické dohodě nic z dědictví nepožadoval, odměnu notáři platit nebude.

Hotové výdaje notáře v dědickém řízení

Kromě odměny dle vyhlášky notář účtuje ještě tzv. „hotové výdaje“. Jde například o poplatky notářské komoře za zjištění v centrální evidenci závětí – zda je či není evidována závěť a zda je či není evidována listina o správě dědictví  ( 2 x 50,- Kč ). Pokud je lustrování pozitivní, pak příslušný notář, který má závěť nebo listinu o správě dědictví ve své úschově, provede „prohlášení závěti“ případně „prohlášení listiny o správě dědictví“. Tyto úkony uhradí notář, který vyřizuje pozůstalost a účtuje je jako své hotové výdaje. K odměně notáře je nutno připočíst  DPH (notáři jsou povětšinou plátci DPH).

Na obvyklé ceně majetku se lze dohodnout s notářem

Ke zjištění obvyklé ceny zůstavitelova majetku bude potřeba znalecký posudek tehdy, pokud se dědicové na ocenění aktiv pozůstalosti neshodnou. V takovém případě ustanoví notář znalce na náklady dědiců. Je-li mezi dědici shoda, je možno stanovit hodnotu aktiv souhlasným prohlášením dědiců, přičemž se použijí podpůrné nástroje – posudek realitní kanceláře, porovnání nabídek na realitních serverech atp.

Pro prvotní orientaci poslouží tabulka odměny notáře:

Jak probíhá dědické řízení

Pokud potřebujete notáře, můžete si vybrat kteréhokoliv notáře a to i mimo Váš region. Jiná situace nastává v případě dědictví. Zde vystupuje notář jako soudní komisař a má k vyřízení dědictví pověření soudu. Jinými slovy, jakmile přijde na soud oznámení z matriky, že zůstavitel zemřel, soud přidělí spis konkrétnímu notáři a to na základě tzv. dědického rozvrhu.

Dědický rozvrh je vlastně soubor pravidel stanovený vždy na období kalendářního roku, kde je upraveno, jakým způsobem bude určen notář. Používá se buď princip územní podle místa trvalého bydliště zůstavitele a dále i kombinace principu časového ( pořadové číslo dne v měsíci atp. ).

Předběžné šetření

Notář sám osloví dědice a to zpravidla tak, že pozve vypravitele pohřbu na jednání, kterému se říká předběžné šetření. Účelem tohoto jednání je zjistit, kdo jsou dědicové ze zákona, zda existuje závěť, jaký zanechal zůstavitel majetek atd. Informace z předběžného šetření jsou jen orientační, notář  sám zjištuje potřebné skutečností.

Prvním krokem notáře je zpravidla dotaz do centrální evidence závětí, kterou vede Notářská komora ČR. Pokud v této evidenci zjistí, že závěť existuje ve formě notářského zápisu a nebo holografní závěť byla uložena do úschovy k některému z notářů, pak takový notář je obeslán žádostí, aby provedl „prohlášení závěti“ – t.j. aby vystavil „Protokol o zjištění stavu a obsahu závěti“ a tento neprodleně zaslal notáři, který vyřizuje dědictví. Pokud žije manžel zůstavitele, pak se dále zkoumá, zda manželé měli uzavřenu manželskou smlouvu. Okruh dědiců notář zjišťuje z centrální evidence obyvatel. Ke zjištění stavu majetku zůstavitele ke dni úmrtí notář provádí výpisy z katastru nemovitostí. Osloví rovněž dotazem příslušné banky a úřady, aby zjistil veškerá aktiva a pasiva dědictví. Pokud je účet u banky veden na jméno zůstavitele, banka zpravidla na základě dotazu účet zablokuje a k dalšímu nakládání s nim potřebujete pravomocné dědické usnesení. To získáte až poté, kdy notář pozve všechny dědice, projedná s nimi dědictví a vydá závěrečné usnesení. Usnesení je možno vydat osobně nebo zaslat poštou. Proti usnesení je možno se odvolat. Teprve až uběhne patnáctidenní lhůta k odvolání a nebo pokud se všichni účastníci vzdají práva odvolání, nabude usnesení právní moci.

Zastavení dědického řízení

V některých případech ovšem může být dědické řízení zastaveno. Je tomu tak tehdy, pokud zůstavitel zanechal jen majetek nepatrné hodnoty. Tento majetek nepatrné hodnoty je vydán zpravidla vypraviteli pohřbu s jeho souhlasem. Vydání majetku nepatrné hodnoty není považováno za převzetí dědictví a proto s ním nemůže být spojován žádný závazek vůči věřitelům při předluženém dědictví. Praxe notářů je taková, že pokud notář dědické řízení zastaví, pak již neprovádí žádné úkony ke zjišťování okruhu dědiců a proto ani dědice nezve k dědickému řízení. Může se tak stát, že některý z dědiců se nedozví o smrti zůstavitele. Závětní dědic je však informován vždy – tedy i v případě zastaveného dědického řízení.

Plná moc k zastupování v dědickém řízení

V dědickém řízení je možno se nechat zastupovat. Pokud jsou dědicové ve shodě, může vše vyřídit jeden z nich na základě plné moci od ostatních dědiců.  Formulář plné moci Vám zpravidla poskytne notář. Můžete ovšem také použít námi připravený vzor:  Plná moc k zastupování v dědickém řízení  

Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Z formálního hlediska zachovává nový občanský zákoník formy závěti, které známe už ze současného občanského zákoníku.

Dědění podle závěti

V dědickém řízení má závěť přednost před děděním ze zákona. Jestliže zůstavitel sepíše platnou závěť a pořídí v ní o celém svém majetku, nedojde k dědění ze zákona. Pokud však zůstavitel zemře bez zanechání platné závěti, přicházejí na řadu dědicové ze zákona. Může nastat i situace, kdy zůstavitel pořídí závětí pouze o části svého majetku a v takovémto případě dojde z části k dědění podle závěti a zčásti k dědění podle zákona.

Privilegovaná závěť

Po více než šedesáti letech se  do právní úpravy vrací tzv. privilegovaná závěť. Konkrétně jde o ústní závěť, závěť před starostou a závěť na palubě letadla, lodi a ve válečném konfliktu. Jedná se o instituty umožňující pořídit závěť za určitých mimořádných situací,jako např. bezprostřední ohrožení života nebo jiný obdobný vážný důvod, přičemž zákon v takovém případě klade nižší formální nároky na pořízení závěti, zejména zůstavitel sám nemusí sepisovat žádnou listinu. Platnost takové závěti je ovšem časově omezena.

Formy závěti

Zákon připouští tyto formy závěti: 

• závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele a vlastnoručně podepsaná (§1533 NOZ)
• závěť , kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli (§1534 NOZ), u osob se smyslovým postižením činí zůstavitel poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky ( §1535-§1536 NOZ)
• závěť ve formě notářského zápisu
• nově i závěť s úlevami – pouze tento druh závěti nevyžaduje písemnou formu
• Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou.

Datování závěti

Datování závěti nově již není její podstatnou náležitostí. – tj. chybějící datum nemusí znamenat neplatnost závěti. Pokud však zůstavitel pořídil více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

Související listiny na něž se odkazuje závěť

Poukáže-li zůstavitel v závěti na obsah jiné listiny, má i tato jiná listina stejné právní účinky, pokud splňuje náležitosti závěti. Nesplňuje-li je, lze jejího obsahu použít jen k vysvětlení zůstavitelovy vůle.

Závěť a nepominutelný dědic

Závětí nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu závěť odporuje, neznamená to její relativní neplatnost, avšak nepominutelnému dědici náleží povinný díl.

Povinnost mlčenlivosti účastníků pořizování závěti

Nový občanský zákoník obsahuje také ustanovení k ochraně zůstavitele při pořizování závěti. Ten, kdo působil při pořízení závěti např. jako svědek, má povinnost zachovat o obsahu zůstavitelovy vůle mlčenlivost. Poruší-li tuto povinnost, odčiní zůstaviteli újmu, kterou mu tím způsobil.

Odkaz jako nový prvek v závěti

Odkaz je dalším z nových institutů dědického práva v NOZ. Prostřednictvím odkazu může zůstavitel zanechat určité osobě určitou konkrétní věc z pozůstalosti (movitou i nemovitou). Právo na odkaz uplatňuje odkazovník vůči dědici – odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, nebo na zřízení určitého práva. Osoba, v jejíž prospěch je zřízen odkaz, se nepovažuje za dědice, a tudíž na ni nepřecházejí ani zůstavitelovy dluhy.

Dovětek závěti – podmínky a příkazy

Významnou změnou v novém občanském zákoníku je možnost zůstavitele připojit k závěti dovětek. Dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku. Podle současného občanského zákoník jsou podmínky připojené k závěti bez právních účinků, avšak po 1.1.2014 nabudou platnosti s účinností nového občanského zákoníku. Pokud jde o podmínku, tak NOZ stanovuje, že její splnění musí nastat až po zůstavitelově smrti, není-li zřejmá jiná vůle zůstavitele (tak např. podmínkou může být vystudování vysoké školy, kterou dědic musí dostudovat až po smrti zůstavitele, přičemž k již vystudovaným vysokým školám se nebude přihlížet). V případě doložky času se jedná o institut podobný podmínce, ale na rozdíl od podmínky, u které není jisté, zdali v budoucnu nastane, doložka času se váže k určité události, která v budoucnu nastat musí. Vedlejší doložka ve formě příkazu umožňuje zůstaviteli přikázat, aby dědic určitým způsobem konal nebo se určitého konání zdržel. NOZ výslovně uvádí možnost zůstavitele na přiměřenou dobu zakázat dědici zcizení věci (prodej nebo darování), kterou mu zůstavitel zanechal. Z důvodu ochrany dědice před případnými nepřiměřenými vedlejšími doložkami zůstavitele NOZ stanoví, že se nepřihlíží k doložkám, které by zejména měly zjevně obtěžovat dědice nebo být v rozporu s veřejným pořádkem.

Nesplnění podmínky nebo příkazu

Pokud dědic podmínku nebo příkaz nesplní, ztrácí právo na dědictví. Zásadně se nepřihlédne k vedlejší doložce, kterou zůstavitel ukládá dědici, aby např. uzavřel nebo neuzavřel manželství (§ 1552 NOZ).

Dědická substituce

Dalším zcela novým institutem je dědická substituce. Nikdo nemůže v okamžiku sepsání závěti tušit, zda se osoba, kterou povolává za dědice či odkazovníka, skutečně nápadu dědictví dožije. Proto může být velmi praktické zřídit dědickou substituci.

Jsou dvě možnosti:

Obecné náhradnictví

Principem obecného náhradnictví je povolání náhradního dědice za dědice původního pro případ, že se původní dědic nedožije dědictví nebo jej z nějakého důvodu nenabude (například odmítne-li dědictví nebo nebude-li způsobilý dědit). Povolá-li zůstavitel takto několik náhradníků, dědí ten, který je ve výčtu nejbližší osobě, která dědictví nenabyla.

 Svěřenské nástupnictví

Institut svěřenského nástupnictví umožňuje zůstaviteli přikázat svému dědici, aby dědictví, které přijal, po své smrti nebo v jiných, zůstavitelem určených případech, převedl na ustanoveného následného dědice (svěřenského nástupce).

Omezení uložená dědici postihují i náhradníky, ledaže zůstavitel nebo povaha věci stanoví něco jiného.

Vykonavatel závěti

Podle nového občanského zákoníku může zůstavitel závětí povolat vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován. Zjistí-li soud při projednávání dědictví, že byl vykonavatel závěti povolán, vyrozumí ho o tom. Vykonavatel závěti může z funkce kdykoli odstoupit; odstoupení je účinné, dojde-li soudu. Vykonavatel závěti dbá o řádné splnění poslední vůle zůstavitele s péčí řádného hospodáře. Náleží mu všechna práva potřebná k splnění jeho úkolů, včetně práva před soudem hájit platnost závěti, namítat nezpůsobilost dědice nebo odkazovníka a vůbec dbát o splnění zůstavitelových pokynů.

Závěť – souběh staré a nové právní úpravy

Nový občanský zákoník umožňuje, aby závěť sepsaná před 1.1.2014 vyhovovala nejen tehdy platné, ale i nové právní úpravě. Pokud zůstavitel zakotví do své závěti mimo jiné i odkaz, příkaz nebo podmínky  a zemře ještě před 1.1.2014, neznamená to neplatnost závěti. V dědickém řízení se však k těmto ustanovením nebude přihlížet. Obráceně platí, že lidé, kteří už dříve pořídili závěť, která jim i nadále vyhovuje, ji nemusí kvůli novému občanskému zákoníku měnit. Závěť zůstane v platnosti i po 1. lednu 2014. Musí ale počítat s tím, že nový občanský zákoník už vylučuje dohodu dědiců o jiném rozdělení majetku, pokud to závěť výslovně nepřipouští. To se bude vztahovat na všechny závěti, tedy i na ty dříve sepsané. Pokud tedy zůstavitel již v minulosti sepsal závěť a chce i po 1. lednu 2014 připustit, aby se dědicové měli možnost dohodnout se o majetku jiným způsobem, musí závěť změnit a tuto dohodu dědiců výslovně připustit.

Závěť  – kolik stojí sepsání závěti u notáře

Za sepsání závěti u notáře zaplatíte 1 500,- Kč. Závěť má podobu notářského zápisu a je u notáře trvale uložena. Informace o této závěti a jejím uložení u konkrétního notáře je též zaznamenána v centrální evidenci závětí, kterou vede Notářská komora ČR. Poplatek komory za tento záznam činí 200,- Kč, odměna notáře za provedení záznamu je 100,- Kč. K uvedeným cenám se účtuje DPH.

Závěť – kde hledat notáře

Notáře si můžete vybrat a nemusíte se vázat příslušností soudu. V případě úmrtí provede notář prohlášení závěti – t.j. sepíše protokol o zjištění stavu a obsahu závěti a tento zašle notáři, který vyřizuje dědictví. Stejně se postupuje i v případě, pokud si závěť sepíšete sami a uložíte u notáře do úschovy.

Na smrt se nijak nepřipravujeme. I když si uvědomujeme, že ani nás, ani naše blízké smrt nemine, snažíme se na to nemyslet, často proto, abychom to nepřivolali. Pak jsme zaskočení tím, co všechno je potřeba po smrti blízkého zařídit, a zjistíme, že vlastně vůbec nevíme, jaká byla jeho poslední přání.“

Trojice mladých žen EcoFuneral trio založily projekt Ke kořenům a vytváří smysluplné rituály posledního rozloučení, které stmelují pozůstalé. Lidem se snaží poskytnout alternativu ke konvenčnímu pohřbívání a ukázat jim, že obřady posledního rozloučení jsou důležité.

Co vše obnáší vámi prosazované „přírodní pohřebnictví“?

V přírodním pohřebnictví se propojuje úcta k přírodě s úctou k zesnulým. Po ekologické stránce je tedy dbáno na to, aby se minimalizovalo množství nerozložitelných materiálů, jakými jsou například umělé vystýlky rakví, jejich zdobení, plastové květiny, celofán nebo obaly svíček. Místo náhrobku, který sem putoval přes půl světa, je na hrob vysazen strom nebo luční kvítí. Přírodní prostředí zároveň nabízí skvělý prostor pro uvolněnější, méně formalizované obřady. Důležitý je v něm také osobnější a etičtější přístup k pozůstalým, jedinečnost obřadu a zapojení širší rodiny a přátel do jeho příprav. Takové pohřby jsou tedy nejen ekologicky, ale i společensky a kulturně přínosné.

Může alternativní pohřbívání zmírnit trauma z odchodu blízkých a z pohřebních obřadů? Pro mnohé pozůstalé jsou druhou těžkou ranou právě chladné mramorové smuteční síně a strnulí řečníci.

Pokud vznikne trauma ze smrti blízkého člověka, nesouvisí to jen se způsobem rozloučení, ale je pravda, že tomu podoba obřadu přispívá. V přírodním pohřebnictví vychází podoba obřadu z přání a preferencí pozůstalých, ideálně z předem vyslovených přání zesnulého. Prostor, smuteční řeč, výzdoba či hudba se dají zařídit podle vkusu a potřeb pozůstalých. Nejdůležitější je, aby všechny tyto součásti rozloučení dokázaly promluvit k pozůstalým co nejblíže a nesly otisk blízkého člověka, se kterým se loučí. Ale běžně se bohužel nemluví o tom, co všechno si můžete zařídit sami nebo jaké možnosti máte, a proto je cesta do pohřební služby pro pozůstalé jedinou „osvětlenou“ cestou.

Kde všude může probíhat podobný pohřeb, když nechceme do krematoria?

Poslední rozloučení může probíhat v podstatě kdekoliv. Pokud si v pohřební službě sjednáte kremaci bez obřadu, je pak na vás, kde se s blízkým rozloučíte. Může to být doma, na zahradě, na chalupě, v kostele, na horách, v kavárně. Alternativou k obřadním síním krematorií je i Les vzpomínek, první český přírodní hřbitov, kde se obřady konají pod korunami stromů v méně formální atmosféře.

 

https://magazin.aktualne.cz/lide-chteji-z-krematorii-do-lesa-a-popel-sypat-ke-korenum/r~7cfc4b50360011e5bfa2002590604f2e/?redirected=1490082555

http://kekorenum.cz/

Památeční sklo se zataveným popelem zesnulých.

Památeční sklo je vytvořeno spojením vysoce kvalitního křišťálu a malého množství popela zesnulého, který je zataven přímo do skla při samotné výrobě. Kombinací jemného dekorování a popela vzniká neobyčejně krásný a jedinečný úkaz, který zvěčňuje vzpomínku na život blízké osoby.

Každé památeční sklo je opatřeno evidenčním kódem a certifikátem pravosti použití popela.
Památeční sklo se vyrábí v mnoha tvarech, designech a barvách. Např. ve tvaru kapky, slzy, pyramidy, olejové lampičky, svícnu, přívěsku na krk, náramkového korálku, broušeného kamenu do prstenu nebo volně tvarované plastiky.

Velmi často se využívá možnost objednání více kusů pro jednotlivé pozůstalé. Na sklo lze pískovat libovolný text.
Památeční sklo je PATENTOVĚ CHRÁNĚNO. Vše vyrobeno v ČR.

 

http://www.memorycrystal.eu/cs/