Bezprostředně po úmrtí blízkého člověka námi zmítá zmatek, chaos a šok. Jsme jakoby ohlušeni a omámeni a ještě úplně nechápeme, že náš blízký nežije. Ztrácíme schopnost adekvátně vnímat a prožívat. Je to ale v podstatě normální reakce na ztrátu blízkého člověka, na tu nejbolestivější zkušenost v našem životě.

Náhle se nám rozbilo to, co jsme doposud považovali za samozřejmé. Svět kolem jako by přestával být bezpečný, spolehlivý a důvěryhodný a my cítíme úzkost z toho, co přijde. Odešel člověk, se kterým jsme sdíleli realitu a my máme nyní pocit, že život začíná postrádat smysl. Mění se místo v našem malém světě a s ním spojená identita. Postupně s ověřováním reality přichází hluboký smutek. Často myslíme na zemřelého, hledáme jeho fotografie, pláčeme. Je to zvláštní doba, hluboce uvnitř sebe hledáme cestu, po které bychom šli dál životem bez zemřelého. Je to období truchlení.

Cesta vytváření nového vztahu k sobě a ke světu spolu s přijetím ztráty a možností vstupovat do nových vztahů, může být dlouhá a zvláště na svém počátku trnitá. Navzdory bolesti ale můžete být obdarováni novou silou. Ti, kteří po této cestě šli, často hovoří o pocitu zvláštní vnitřní síly, mění své hodnoty a zároveň dochází ke změně jejich postoje ke smrti a umírání.

Podkapitoly

  • 1⁄5

    Ztráta blízké osobyTruchlení je přirozená reakce potřebná k tomu, abychom se vyrovnali se ztrátou blízkého, smířili se s ní, přijali ji a s ohledem na ni začali žít život jiný – nový, tentokrát již bez zemřelého.

  • 2⁄5

    BudoucnostČasto si říkáme, kdy už to konečně přejde. Zármutek přetrvává, stává se pomalu součástí našeho života a my se měníme s ním.

  • 3⁄5

    Klub PodvečerKlub Podvečer nabízí pomoc a podporu pozůstalým. Je to prostor pro setkání lidí, kteří mají podobné zkušenosti a prožívají podobné životní období. V klidné a přívětivé atmosféře zde mohou sdílet své zkušenosti, starosti i radosti.

  • 4⁄5

    Nablízku truchlící osoběBezprostředně po úmrtí blízkého člověka bychom měli pozůstalému poskytnout citovou oporu a projevit účast při jeho bolesti. Často se toho bojíme a nevíme, co máme říkat.

  • 5⁄5

    Děti truchlí jinakDěti přijímají zprávu o ztrátě někoho milého většinou daleko klidněji a vyrovnaněji, než si rodiče nebo jiní dospělí lidé kolem představují. Pomoc, kterou dětem v jejich smutku a truchlení máme poskytovat, nekončí sdělením oné smutné události nebo pohřbem, ale má pokračovat tak dlouho, jak dlouho se dítě s onou ztrátou vyrovnává. V období truchlení děti potřebují častěji než jindy ujišťovat, že jsme s nimi a že je máme rádi.