Ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) se pokusíme uvést na pravou míru mýty či nepřesné informace, které kolem sirotčího důchodu panují.

Sirotčí důchod je jednou z dávek poskytovaných ze systému důchodového pojištění a patří mezi tzv. pozůstalostní důchody. Nezaopatřenému dítěti je vyplácen za určitých podmínek po zesnulém rodiči, osvojiteli či pečovateli.

Mýtus č. 1: Sirotčí důchod se po zesnulém rodiči přiznává vždy

I přesto, že se letos podmínky zmírnily, není to tak vždy. Vždy bude sirotčí důchod vyplácen nezaopatřenému dítěti nejdéle do 26 let věku tehdy, pokud byl zesnulému již vyplácen starobní či invalidní důchod, anebo zemřel následkem pracovního úrazu.

Aby měl sirotek nárok na sirotčí důchod i v ostatních případech, musí být splněna podmínka, že zesnulá osoba musela ke dni úmrtí získat stanovenou dobu důchodového pojištění. „Od letošního 1. února platí, že jde-li o zesnulou osobu starší 28 let, musí mít odpracováno (pojištěno) alespoň jeden rok v období posledních deseti letech před dnem úmrtí, v případě zesnulé osoby starší 38 let to jsou dva roky v posledních dvaceti letech přede dnem úmrtí,” zmiňuje zpráva ČSSZ.

Do této doby se však nezahrnují náhradní doby pojištění, musí se tedy jednat o tzv. dobu placeného pojištění, resp. dobu výdělečné činnosti, za kterou je vyplácen příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení (důchodové pojištění).

Mýtus č. 2: Pokud byla někomu žádost o sirotčí důchod dříve (před 1. 2. 2018) zamítnuta a podle nových pravidel jsou podmínky splněny, ČSSZ automaticky začne důchod vyplácet

Toto tvrzení neplatí, ČSSZ totiž řízení o přiznání sirotčího důchodu nezahajuje automaticky, ale pouze na základě podané žádosti. Sirotek či jeho zákonný zástupce musí na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) sepsat novou žádost o sirotčí důchod. Na základě té bude nárok na důchod posouzen podle nových podmínek a přiznán, pokud bude sirotek stále tzv. nezaopatřený.

Mýtus č. 3: V případě ztráty obou rodičů je nárok na sirotčí důchod jen po jednom z nich

Není tomu tak. Pokud dítěti zemřou oba rodiče, má nárok na sirotčí důchod po každém z nich.

Procentní výměra důchodu po jednom i druhém z rodičů mu náleží v plné výši. To je rozdíl oproti souběhu starobního a vdovského důchodu, kdy se nižší procentní výměra krátí na polovinu.

Základní výměra však náleží pouze jedna, a to k důchodu s vyšší procentní výměrou.

Příklad
  • Sirotkovi byl po zemřelém otci vypočítán sirotčí důchod 10 tisíc korun (procentní výměra je 7300 korun a základní výměra 2700 korun), po matce 5 tisíc korun (procentní výměra 2 300 Kč a základní výměra 2 700 Kč).
  • ČSSZ mu bude vyplácet procentní výměry obou důchodů v plné výši a jednu základní výměru náležející k vyššímu z důchodů.
  • Oboustrannému sirotkovi tak bude náležet sirotčí důchod ve výši 12 300 korun (7300 + 2700 +2300).
Pro úplnost: Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 procent procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý rodič v době smrti.

Mýtus č. 4: Pokud je sirotčí důchod jednou přiznán, není do doby, kdy nárok na něj skončí, třeba nic prokazovat

To je omyl, a jak ČSSZ upozorňuje, v praxi bohužel i velmi častý. Pracovníci ČSSZ nárok na sirotčí důchod průběžně ověřují a jeho příjemce musí trvající podmínky pro jeho výplatu prokazovat – například vždy po ukončení základní (povinné) školní docházky. Prokazuje se (předložením aktuálního potvrzení školy o trvajícím studiu) i navazující středoškolské a vysokoškolské studium (tzv. soustavná příprava na budoucí povolání).

Mýtus č. 5: Zastavení výplaty sirotčího důchodu je definitivní a nelze ji obnovit

Pokud jsou splněny zákonné podmínky, jsou řádně prokázány, výplatu sirotčího důchodu lze obnovit. V praxi obvykle dochází k tomu, že potvrzení o studiu je doloženo dodatečně či s určitou prodlevou (např. po několika měsících). Na základě toho ČSSZ výplatu sirotčího důchodu obnoví a důchod za příslušné období doplatí.

Mýtus č. 6: Sirotčí důchod nemůže být vyplácen přímo sirotkovi

V tomto případě hraje důležitou roli věk sirotka. Pokud ještě není zletilý, vyplácí ČCSZ dávku jeho zákonnému zástupci, což je zpravidla žijící rodič, případně opatrovníkovi nebo zvláštnímu příjemci.

Jakmile sirotek dosáhne zletilosti, může být sirotčí důchod nadále vyplácen k rukám osoby (zpravidla rodiče), které byl vyplácen již před touto dobou, ale jen v případě, že s tím oba (sirotek i dosavadní příjemce) souhlasí. Souhlas je pak nutné prokázat formou čestného prohlášení.

Standardně je však po dosažení zletilosti sirotčí důchod vyplácen přímo sirotkovi (bezhotovostně na účet či v hotovosti prostřednictvím pošty).

Mýtus č. 7: Při pobírání sirotčího důchodu si nelze přivydělat

Naopak, je to možné. Například studenti tzv. denního (prezenčního) studia, kteří pobírají sirotčí důchod, si nejen v době prázdnin přivydělávat mohou.

„Studenti jiné formy studia (dálkové, kombinované) si mohou při pobírání sirotčího důchodu též přivydělat, ale musí se jednat o takovou výdělečnou činnost, která nezakládá účast na důchodovém pojištění, tj. z jejich výdělku se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení (důchodové pojištění). V opačném případě jim výplata sirotčího důchodu nebude náležet,” doplnila ČSSZ.

Mýtus č. 8: V případě sňatku nebo narození dítěte se sirotčí důchod odebírá

Nikoliv. Pokud trvá studium (soustavná příprava na budoucí povolání) a sirotek nedosáhl věku 26 let, na sirotčí důchod má nárok i po uzavření manželství.

Jsou-li splněny všechny zákonem dané podmínky pro výplatu sirotčího důchodu, nebrání jeho výplatě ani pobírání rodičovského příspěvku, stane-li se sirotek, který ještě studuje, rodičem.

Mýtus č. 9: Sirotčí důchod se přestane vyplácet s posledním dnem studia

Toho se studenti-sirotci obávat nemusejí. Po ukončení studia na střední či vyšší odborné škole (zpravidla v červnu) náleží dítěti sirotčí důchod ještě za prázdninové měsíce (červenec a srpen). Podmínkou je, že po celý kalendářní měsíc sirotek nevykonává výdělečnou činnost, která by zakládala účast na důchodovém pojištění, popřípadě nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestal-li se následně studentem vysoké školy.

Sirotčí důchod se vyplácí i v době prázdnin mezi jednotlivými ročníky studia na dané škole, a i mezi jednotlivými studii, například mezi středoškolským či vysokoškolským, bakalářským a magisterským stupněm denního studia apod., a to v případě, že na sebe studium bezprostředně navazuje. Doba mezi jednotlivými studii na vysoké škole však nesmí přesáhnout tři kalendářní měsíce.

Po ukončení vysokoškolského studia má sirotek na důchod nárok ještě následující kalendářní měsíc po měsíci, ve kterém studium ukončil. Podmínkou však je, že po celý tento kalendářní měsíc nesmí pracovat (resp. vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění) či pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Mýtus č. 10: O již vyplacenou dávku sirotčího důchodu nelze přijít

Veškeré změny, které ovlivňují nárok na vyplácení sirotčího důchodu, musíte ČSSZ do osmi dnů písemně oznámit. Týká se to i situace, pokud ukončíte nebo přerušíte studium dříve, než bylo uvedeno v odevzdaném potvrzení o studiu, nebo pokud změníte formu studia.

Stejná pravidla platí i v případě, že začnete pracovat nebo pobírat podporu v nezaměstnanosti (podporu při rekvalifikaci), či pokud vám byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Pokud by ale sirotek ČSSZ o daných změnách neinformoval a nadále neoprávněně sirotčí důchod pobíral, zákon mu přikazuje vyplacený důchod vrátit. Pokud by tak neučinil, ČSSZ by musela neoprávněně vyplacený důchod vymáhat jako přeplatek.