Nový břežanský hřbitov je ojedinělou realizací svého druhu, kterou lze nazvat krajinářským parkem se hřbitovem nebo hřbitovem v krajinářském parku. Není solitérem, nýbrž je součástí komponované krajiny navazující na obec a Břežanské údolí. Koncept reaguje na historické osídlení Dolních Břežan od Keltů přes Slovany až po křesťanství. Základní kompozici tvoří lipová alej ve tvaru kříže, uprostřed se čtyřmi duby, posvátnými stromy Keltů. Střed je lemován kruhovými kamennými zdmi doplněnými tvarovanými habrovými stěnami. Kompozice odkazuje na symboliku slunečního (keltského) kříže jako jednoho z nejstarších symbolů naší civilizace.
Architekti Zdenek Sendler a Radka Táborová představili v Dolních Břežanech u Prahy alternativní koncepci současného hřbitova. Území, které zčásti přiléhá ke zdejší obytné zástavbě, nepovažovali za nutné uzavřít neprostupnou zdí, naopak rozevřeli prostor hřbitova do okolní krajiny. Přestože je nové pohřebiště jasně definováno, nevytváří zde architekti konvenční cézuru mezi světem živých a světem mrtvých. Díky takto netradičnímu přístupu proto nestvořili pouze nové architektonické formy, ale doslova připravili půdu k přehodnocení vztahu naší společnosti ke smrti.
Výchozí ideou se jim stal záměr propojit hřbitov teritoriálně s jeho širším okolím a duchovně s bohatou minulostí dané lokality jižně od Prahy. Hřbitov, pojatý jako středobod parku, z principu popírá základní schéma, kdy mrtvé musela od živých striktně oddělovat zeď. Zdenek Sendler a Radka Táborová nabourali zažitou konvenci a hřbitov uvolnili, když ho vsadili do zeleně jako přirozené srdce parku. Téma zdi přitom rozvinuli do systému soustředných prstenců z pečlivě vyskládaných kamenných zídek, které se stávají spíše vizuální navigací navádějící příchozí k jednotlivým brankám hřbitova. Vnější kruh totiž není nutně celý kamenný, ale je doplněn transparentním plotem, který časem splyne se zelení.
The gallery was not found!